Rozdělávání ohně na vlastní zahradě versus zákaz pálení! | Brno - Ořešín

V nedávné době nás Ministerstvo životního prostředí pod vedením pana Hladíka obšťastnilo dalším legislativním zmetkem. Snaží se nás přesvědčit, že při zapálení ohně není rozhodující samotné hoření, ale důvod jeho rozdělání. Jedna motivace je povolena a druhá nikoli.

V nedávné době nás Ministerstvo životního prostředí pod vedením pana Hladíka obšťastnilo dalším legislativním zmetkem. Snaží se nás přesvědčit, že při zapálení ohně není rozhodující samotné hoření, ale důvod jeho rozdělání. Jedna motivace je povolena a druhá nikoli.

Pokud nemáte správný motiv, nesmíte ohýnek rozdělat, pokud máte správný motiv – můžete.

Hladíkovo ministerstvo se snaží veřejnost přesvědčit, že oheň si NESMÍTE rozdělat, když se potřebujete zbavit větví, protože ty jsou odpad a patří jenom a pouze do spalovny.

Jenže to není pravda!

Zákon o ochraně ovzduší v § 16 odst. 4 nic takového neříká. Prostě stanoví, že suché neznečištěné rostlinné materiály pálit můžete, a to bez jakýchkoli podmínek!

Zákon o ochraně ovzduší

§ 16 odst. (4) - „V otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami.“

Protože odbory životních prostředí jsou si vědomy nesmyslnosti aplikace ustanovení zákona o odpadech, kdy i větévka z jabloně je odpad a též jsou si vědomy rozporu tohoto ustanovení se zákonem o ochraně ovzduší. Proto se snaží situaci zachránit vysvětlováním, že i výroba dřevěného popela spalováním za účelem tvorby hnojiva je povolena.

Pan ministr Hladík a poslanci tak vytvořili zásadní rozdíl v tom, když na zahradě posbíráte staré větvičky, třísky a klacíky a zapálíte je jen tak pro potěchu, anebo když nad těmi stejnými dřívky opečete buřta či z nich budete vyrábět popel – hnojivo.

V prvním případě pálíte odpad, což vám zákon o odpadech zakazuje a v druhém případě jednáte zcela ve shodě se zákonem o ochraně ovzduší. Absurdita této situace je zcela zřejmá. Zákony, aby mohly být vymahatelné, mají být jasné a srozumitelné.

Legislativní zmetek pana ministra Hladíka není ani jedno.

K čemu hojně medializované omezení rozdělávání ohňů vede? K rozeštvávání sousedů, rozbíjení sousedské pospolitosti a k zatěžování bezpečnostních složek.

Jsem velice zvědav, jak bude policie řešit stížnosti sousedů, když někdo bude pálit slámu, aby tím ochránil květy a tím i svoji úrodu ovoce či vína před jarními mrazíky. Jak bude policie postupovat, když jí palič prostě oznámí, že loňské větve pálí prostě pro vlastní potěchu a opomene podotknout, že vyrábí hnojivo?

Nejsmutnější je, že poslanci schválili zákon, který vlastně vybízí spoluobčany k udávání. Ono totiž jinak porušení zákona nelze identifikovat. Za dobu, co jsem starosta, jsem již zaznamenal celou řadu absurdních návrhů, jako např. zákaz grilování, protože těm, co nejí maso, vůně opékané klobásy či steaku způsobuje újmu.

Vážení sousedé, prosím neudávejte se, neposílejte na sebe policii, pokud sousedův ohýnek moc kouří a řekněte mu, že vás to obtěžuje. Ujišťuji vás, že to bude mnohem účinnější než volat policii. Ta má totiž sloužit pro ochranu našeho bezpečí a majetku, a ne zjišťovat jaký motiv pro rozdělání ohýnku někdo má.

Autor: Mgr. Jan Levíček